(11. 3. 2013)

Hned v úvodu prvního semifinále desátého ročníku Notování upozornila nová moderátorská dvojice Honza Hoblina Dobiáš a Milan Belmondo Plch, že to nejzajímavější není tentokrát vepředu, na scéně Music City Clubu, ale na opačném konci sálu! Tím nejzajímavějším byl podle nich zbrusu nový digitální mixážní pult našeho strážce zvuku Pepy Balcara… Nový jednorázový moderátorský pár pro večer 7. března 2013 vznikl z nutnosti, protože Belmondova stálá jevištní i životní partnerka Bublina se v době koncertu vracela žlutým rychlíkem z pracovního školení v Ostravě. A přezdívku Hoblina, která vás možná překvapila, Honza Dobiáš přijal kvůli Belmondovi. Kdyby si ho spletl s Bublinou, aby to nebylo tolik slyšet…

Jan Dobiáš v semifinále X. ročníku Notování

Jan Dobiáš, fslavný folkový moderátor Hoblina, oto Jirka Esser

Temperamentním nářezem irské muziky soutěž otevřela zkušená kapela Isara, největší formace tohoto večera. Na scénu se, okolo velké bicí soupravy, poskládalo sedm muzikantů! I při svém prvním startu v Notování, ve třetím základním kole tohoto ročníku (listopad 2012), zahajovali program, aniž by jim nevděčná pozice prvního soutěžícího jakkoliv vadila. Ba jim to možná i svědčí, což lze považovat za důkaz jejich zkušenosti a rutiny, které svým skvělým vystoupením dokonale potvrdili. Možná není bez zajímavosti, že Isara je dvěma členy, baskytaristou Mirkem Rýšou Novákem a bubeníkem Tomášem Terrym Vydrou, propojena se skupinou Lážo Plážo (kde Terry hraje perkuse, kytaru a zpívá), která do semifinále X. ročníku Notování postoupila před měsícem, z šestého základního kola.

Čáry máry v semifinále X. ročníku Notování

Čáry máry, foto Jirka Esser

Nejmladší semifinalistce tohoto večera, skupině Čáry Máry, na poslední chvíli onemocněl baskytarista. Kapela soutěžila v nekompletní sestavě, která se nenechala zaskočit oslňujícím výkonem předchozí Isary a zahrála radostné vystoupení sršící takřka nakažlivým muzikantským nadšením. Do finále se Čáry Máry sice nedostaly, nicméně je považuji za perspektivní soubor: hrají vlastní autorskou tvorbu, jsou šikovní muzikanti, hlasy zpěvaček a kytaristek Jany Holé a Marty Janečkové jsou navzájem zajímavě kontrastní a příjemně originální je i zvuk kapely, ve které zní vedle nástrojů děvčat mandolína, kytara a zpěv Filipa Čendy Kratochvíla a housle a zpěv Jindry Zbyška Obsta (a baskytara Michala Kronyho Jergla, který tentokrát nepřijel). Oproti ostatním jim zatím chybí zkušenosti a rutina, ale mají nadšení a kuráž a to je podstatný vklad do budoucna.  

Svitky v semifinále X. ročníku Notování

Svitky, foto Rejka Balcarová

Na třetí pozici v prvním semifinále startovali dva muži. Mladší z nich, klarinetista Jiří Svítek, před několika lety jen šťastnou náhodou unikl členství ve skupině Panelákoví fotři. Aby se mu za to kapelník Panelfotrů, kytarista Jiří Kyncl pomstil, založil s ním duo Svitky. Kyncl se v něm dle vlastních slov realizuje jako nejstarší žijící mladý začínající písničkář, zatím co Svítek střeží, aby muzika měla patřičný zvuk a řád. Hrají spolu již sedmý rok a zdá se, že je to čím dál tím víc baví a jde jim to k duhu. Jinak by nedokázali vytvořit takové písničkové šprýmy, jako je např. Mozarta, nebo Růžového punkera a my bychom se při jejich vystoupení tak skvěle nebavili! Dobře, že tu Svitky jsou… Nezvítězili sice, ale i druhé místo je krásné… Když vezmeme v potaz tvrzení pana Werich, že šašek je zvyklý na to, že bývá za odměnu nakopnut, pak je přímo bombastické!

Netřísk v semifinála X. ročníku Notování

Netřísk, foto Rejka Balcarová

Již popáté se zúčastňuje Notování další semifinalista, skupina Netřísk, která v posledním roce prošla velkou přestavbou. Ke dvěma zakladatelům původního tria přibyli tři další muzikanti (viz reportáž z 2. základního kola v říjnu 2012) a navíc došlo i ke změně kapelníka. Netřísku dnes vládne dáma – zpěvačka, flétnistka a perkusionistka Katka Nosková. Spolu s ní získaly písničky nový půvab a plný zvuk, aniž by při tom ztratily svoji výraznou tvář. Tu jim dává autor hudby a současným vývojem nadšený původní kapelník Petr Cerovský spolu se svojí ženou, textařkou a básnířkou Zuzanou Cerovskou – Vajnerovou. Obě vystoupení v tomto ročníku rozhodně byla těmi nejlepšími, která kdy Netřísk v Notování předvedl.

Fregata v semifinále X. ročníku Notování

Fregata, foto Jirka Esser

Posledním soutěžícím večera byla Fregata, která byla v r. 2004 finalistkou našeho druhého ročníku, potom následovalo několik let stagnace. Po úspěchu Fregaty v nové sestavě v prvním základním kole (září 2012), přijela teď kapela rozšířená o nového člena, klávesistu a kytaristu Pavla Tomana (též Toman a lesní panna) a předvedla pořádný kus dobré muziky. Účast Fregaty v Notování po řádce let vnímám jako šťastný návrat lodi, která proplula ošidnými bažinami mezi útesy. Ještě je možná třeba sem tam něco poopravit, ale v zásadě se mohou, zpěvačka a kapelnice Soňa Kočandrlová a kytarista Honza Kříž, kteří prožili s kapelou celých dvacet let její existence těšit, že třetí dekáda kapely začne mnohem radostněji, než byla větší část druhé. Spolu s nimi se určitě těší i vynikající zpěvačka Klára Connie Drožová, baskytarista Honza Knapp a dřívezmíněný Pavel Toman.

Jan Řepka, host X. ročníku Notování

Jan Řepka, foto Rejka Balcarová

Podle toho, co jsem si po sobě přečetl, vystoupilo v první části programu pět hudebních es. Je-li to pravda, potom čas po přestávce, vyplněné diváckým hlasováním, patřil hudebnímu žolíkovi: hostem večera byl písničkář Jan Řepka. Zatím co první část programu uváděla netradiční dvojice Belmondo & Hoblina, uvedení hosta připadlo tradičně na mě. A já, také již tradičně, hosta ve stručnosti představil a pro více informací diváky odkázal na obsáhlý medailonek v pozvánce, která vyšla na FOLKtimu. Podívejte se tam také a já vám k tomu povím, že vystoupení Jana Řepky bylo ještě lepší, než jsem v pozvánce sliboval… Během soutěže diváci a muzikanti naplnili hlediště tak dokonale, že se i na zemi v některých momentech sedělo. Po dlouhé soutěži diváků poněkud ubylo, ale ohlas těch, kteří na Honzův recitál zůstali, byl stejně veliký, ne-li větší, jako když hrála vítězná Isara. Dva přídavky si diváci od Jana Řepky vyžádali a chtěli by i další. Kdyby Belmondo s Hoblinou nemuseli vyhlásit výsledky, možná by přidával ještě teď.

Díky vyhlášení výsledků tedy všechno dobře dopadlo: pan Balcar byl nadšen díky muzikantů za skvělý zvuk i výkonem svého digitálního pultu a v pátek ráno jsme mohli jít všichni do práce. Jen Bublina dorazila do sálu zrovna v momentě, když Belmondo dával k lepšímu moudro na závěr, které znělo: „I ženatý muž může být šťastný. Jenom o tom nesmí jeho žena vědět…“ Zdá se býti dosti pravděpodobným, že 4. dubna bude druhé semifinále uvádět nová moderátorská dvojice, tentokrát Bublina & Hoblina.

Karel Vidimský – Cimbura