Krátce před startem večera jsem zastříhal ušima. Jinak se toho večera před programem v Hudební kavárně Point v pražském obchodním domě Music City nic zvláštního nestalo, a tak mohu další odstavec odstartovat téměř stejnou větou jako tento.
Duo Náhodná dueta z Nového Boru (Foto Rejka Balcarová)
Ušima jsem zastříhal při rozhovoru z Vlaďkou Náhodovou z dua NÁHODNÁ DUETA. Mám totiž rád lidové muzikantství. Takové to mnohdy provozované na dva, nanejvýš tři akordy a málokdy úplně dobře, ale zato vždycky s láskou. Mám ho rád, pro jeho poctivost, ve které vyrůstají během času výborní muzikanti. Samozřejmě, že zdaleka ne všichni, tak štědrej život zase není… A když mi Vlaďka říkala, že se do Notování přihlásili a přijeli si zahrát pro radost, bez ambic na umístění, a taky proto aby na mateřské úplně neotupěla, zacítil jsem závan lidového muzikantsví a zaradoval se ušima. A měl jsem pravdu: Vlaďka a její táta Petr Randus byli muzikanti velmi lidoví! Ale ten hektolitr upřímnosti, co v tom byl, stál určitě za to. Za to 6. místo od diváků, jakožto skromnou poklonu za účast určitě ano!
Pepazdepa z Hradce Králové (Foto Rejka Balcarová)
Písničkář vybavený elektrickou kytarou, PEPAZDEPA vulgo Josef Trejbal. Jeho vystoupení bylo zvláštním zážitkem jak pro něj, tak zřejmě pro většinu diváků včetně mě. Pro něj, protože to byla, po desetiletém hudebním působení ve virtuálním prostoru na internetu atp., premiéra před živým publikem. Hraje prý pro radost svoji i ostatních, ale musím přiznat, že mě žádnou velkou nezpůsobil. Nevím jak jeho písničky zní ve virtuálu, nebyl jsem tak pilný, abych si je vyhledal, ale na živo, ze scény, na mne působily velmi ploše obsahem i interpretací… 5. místo. Myslím, dost spravedlivé.