(11. 11. 2019)
Novinka v XVII. ročníku Notování: Klídek a pohoda zdobily toto kolo Notování již před jeho začátkem a bylo tomu tak až do zavření sálu v pražském Music City, v němž Notování již desátý rok probíhá. Všichni soutěžící poslali své playlisty, nikdo svoji účast neodřekl, sál se velmi pěkně zaplnil diváky a tak, pro zachování aspoň mírného chaosu, chyběli z podstatných důvodů aspoň dva členové Rady Notování. Honza Dobiáš a Petr Balík Vohnout, který takto zavinil, že reportáž píšu já.
Matěj Žaloudek (vpravo) a víceúčelový zvukař Michal Bechyně (Foto Renata Králová)
Jako prvního uvedli Bublina a Belmondo na scénu muže v černých brýlích, písničkáře MATĚJE ŽALOUDKA z Kolína, který si, jak nám pověděl, poprvé v životě sedl za mikrofon a vlastně i se svými písničkami poprvé veřejně vystoupil. A nezbývá, než smeknout před tím, co tento mladík velmi slabého zraku předvedl. Dost vynalézavé melodie, vtipné a někdy i osobitě humorné texty a poměrně suverénní přednes, jemuž v tuto chvíli chybí především pódiová praxe. Ostatně, přesvědčte se o tom přímo tady písní Příběh k pokřikování. Já jsem přesvědčen, že Matěj, bude-li na sobě pracovat, dosáhne výrazně větších úspěchů, než je 4. místo v hlasování diváků večera Notování.
Alfasrnec – trio ze čtyř měst (Foto Jirka Esser)
Brněnskou skupinu ALFASRNEC vytvářejí tři chlapi. Jeden z Havířova, druhý z Ostravy a třetí z Prahy, kteří v Brně zrovna bydlí. Písničky skládají kytaristé Víťa Sykáček a Michal Koždoň, baskytarou muziku tvrdí Standa Münster a to co hrají rozhodně není k zahození. Jinak by jejich písnička Šalingrad nemohla v diváckém bodování toto kolo vyhrát… U tria uvedeného složení znívají písničky zpravidla poněkud hoptropácky, leč Alfasrncům se daří z tohoto prokletí dost dobře vybruslit. Chybka byla v gradaci soutěžního setu, kdy po prvních dvou písních jakoby spadl řemen. Nebýt toho, mohli se u diváků umístit i lépe než na třetím místě.
Pozoruhodný kytarista, písničkář Honza Chalupa (Foto Rejka Balcarová)
Jako písničkář se přihlásil do Notování kytarista pražské folk-rockové skupiny NotaBene HONZA CHALUPA , u něhož mne od první písničky zaujala jeho prstová technika hry na kytaru. Žel bohu hned při druhé jsem měl dojem, že jsou si ty písně dost podobné a nejiné to bylo do konce jeho setu. Srovnání, jak píseň Ptáš se mě hrál sólově Honza s provedením kapely mi potvrdilo to, co vím už dlouho: jsou písničky, kterým prospívá doprovod jediného nástroje, jsou i takové, které si zaslouží kapelní aražmá. Myslím, že s kapelou by Honza měl na víc, než na 5. místo v hodnocení diváků.
Andrea Mineva a Martin Čepelík, obvykle uvádění v opačném pořadí (Foto Renata Králová)
Po roční odmlce se znovu přihlásili do Notování MARTIN ČEPELÍK & ANDREA MINEVA a tak mohu srovnávat. Martin při svém „řemesle“ nemocničního lékaře – operatéra v jedné z pražských nemocnic mívá dny, kdy se na kytaru ani nepodívá. Takových měl letos určitě méně než předloni a hrálo mu to velmi, velmi chvalitebně. A co se týče Andrejky, ocituji stálého hosta Rady Notování Pavla Radu z Rádia Folk: „Konečně zpěvačka!“ A vskutku! Poslechněte si písničku Příteli můj, která nedokazuje jenom její pěvecké cítění, ale i to, že ani špitální pan doktor nemusí být vždycky cynik. Paráda! Jestli mě na jejich druhém místě od diváků překvapilo, pak jen to, že nebyli první.
To není Walda Matuška zamlada, to je Martin Čarný III. z Krajkové (Foto Rejka Balcarová)
První byl MARTIN ČARNÝ III. což mě taky drobátko zaskočilo. I u tohoto sympatického chlapíka je to opakovaná, již třetí účast v Notování. A i když se omluvil, že bude potřetí soutěžit se stejnými písničkami a pravidla to nezakazují, trochu mi to vadí. O trochu míň než jeho sice dobře hraná, ale málo naladěná kytara. Na druhé straně chápu, že divákům zaimponoval Martinův krásný a výborně zpívající hlas a autorský potenciál (mnozí slyšeli jeho opakované písničky poprvé) i odvaha použít v písni drsný výraz. Mám na mysli písničku Jednoho dne – užijte si ji, i já jsem si ji vychutnal.
X-tet před zcela zaplněným hledištěm v Music City (Foto Rejka Balcarová)
Jako poslední soutěžící večera vystoupila jindřichohradecká vokální skupina X-TET. Mají to daleko a mají i své pracovní a rodinné povinnosti a dorazili na poslední chvíli. Tím pádem se nezúčastnili zvukovek před koncertem a na scénu šli nerozezpívaní… A tady, před dalším, musím poznamenat, že jsou to několikanásobní účastníci Notování (i v jeho prvním desetiletí), a jsou to naši kamarádi už z dob, kdy Notování ještě nebylo. Tím spíš ale musím napsat, že by měli dojíždění tam, kde musí vynechat řádnou přípravu, přehodnotit. Takto mohu jen s politováním konstatovat, že jejich šesté, tj. poslední místo v tomto večeru bylo zasloužené. Ostatně poslechněte si píseň Žížala a posuďte sami.
Jarabáci soustředění na vrcholný výkon – a podali ho! (Foto Rejka Balcarová)
V probíhajícím ročníku zvu jako hosty především muzikanty, kteří se, bez ohledu na umístění, dobře zapsali do historie Notování. Nejinak je tomu u finalistů šestého ročníku JARABÁKŮ (2008 až 2009, 3. až 4. místo)… Od své účasti vydali ke dvěma starším CD dvě další alba a důkazem toho, že se stále zlepšují je fakt, že na 22. listopad připravují v Balbínce křest nového stříbrného disku. A to, že ta deska pofrčí, dokázal i úspěch, který u nás sklidili. Bouřlivé ovace hodně zaplněného hlediště a dva přídavky, to se v Notování povedlo jen málokterým hostům… Jako vzorek z repertoáru Jarabáků vám nabízím píseň Slyšíš?, protože je pro ně charakteristická a přitom hru na pilu zažijete jen zřídka i u nich.
Po Jarabácích následujícím vyhlášením výsledků bylo 3. základní kolo XVII. ročníku hotovo. Ať žije 4. základní kolo, jež s vámi rádi roztočíme 5. prosince. Kdo přijde a po celý večer vydrží v kostýmu sv. Mikuláše, anděla nebo čerta, tomu na konci programu vrátíme vstupné.
Karel Vidimský – Cimbura
Popiska k obrázku v záhlaví článku:
Zpěvačka Andrea Mineva obklopena psy, kteří střehli pohodový chod večera: vlevo služební nadpes Ronald, vpravo domobranářka Beruška Králová. Vpravo je noha ptáka Noha. (Foto Renata Králová)
