Řeč o 5. základním kole XV. ročníku Notování – 4. 1. 2018

(10. 1. 2018)

Vítejte v novém roce 2018 a dovolte, abych vám v něm popřál hodně štěstí, radosti ze života a hlavně stálé zdraví jménem celého realizačního týmu Notování včetně marodů, jimiž tentokrát byli dlouhodoběji nemocný Petr Balík Vohnout a virózou skosení Pepa Balcar a Pavlína Bublina Plchová. První z pánů mi napsal: „Milej Cimburo, hlásím, že za mně budeš asi zase psát reportáž, protože vycházky sice mám, ale v nich Music City nestíhám.“ Díky těmto řádkům mám příležitost poděkovat mistrovi zvuku Jirkovi Cajsovi Černému, který nám vypomohl už několikrát, za pohotový záskok za Pepu… Vše připraveno! Moderátor Milan Bemondo Plch, tentokrát sám, zcela  svobodný a překvapivě pohotový zahajuje večer. Večer, o kterém se snažím vydat písemné svědectví:

Jako první uvedl Belmondo na scénu kapelu Noaco z Litovle, působící zejména na moravské scéně již od r. 2004. Čtyři muzikanti a dvě zpěvačky se prezentovali příjemným pop-folkem. Pánové vládli kytaře, klávesám, saxofonu, cajonu a baskytaře, dámy zpívaly a bylo to velmi zkušené a vybroušené, radost poslouchat, chválím. Aniž bych snižoval výkony ostatních, chválím zejména zpěvačku Zdenku Nezbedovou, jejíž hlas potěšil mé ucho nejvíce.

Inženýr Vladimír je vlastně dost nezvyklý název velmi neobvyklého „rockbandu“, který loni vydal nekonvenční album Sexapeal. Rockband jsem dokonce jednou viděl, ale nebylo to u nás! Notování se skupina sice zúčastnila již několikrát, ale vždy zastoupena pouze svým kapelníkem, nepraktikujícím inženýrem a praktikujícím divadelním kritikem a divadelníkem a pro nás především písničkářem Vláďou Mikulkou. Humor jeho (dle Vláďových slov) velmi vážných písní tentokrát diváky velmi nadchl, což se pozitivně projevilo i ve výsledku diváckého hlasování.

Dobře utajeným hrdinou večera byl Petr Meluzin – Melda z dua Melda & spol., který se ve středu utkal se smrtící, teplotami provázenou rýmičkou, aby ve čtvrtek přijel a zazpíval a zahrál svoje písničky tak, že se o jeho neduhu nikdo nedozvěděl. Působivost písničkářské výpovědi autora již pokročile střední generace umocňovala výtečná sólová kytara Mildy Novotného, jenž se nám při příjezdu skromně představoval slovy: „Já jsem & spol.“… Chlapci dorazili nenápadně, zahráli jedinečně a ještě během soutěžní části programu se tiše rozloučili, protože pospíchali na vlak domů, do Boskovic. Tak tohle snad ještě v Notování nebylo, takovej lán světa k nám i zpátky vlakem!

Pod složitým názvem DUŠAN je tu JAKODOMA band přihlásil svoji fungl novou kapelu autor videodokumentu o Notování 

Dušan Bitala. Dlouho jsem přesvědčoval (nemohu tvrdit, že nejsme kamarádi, když jsme na tom dokomentu spolupracovali, že?), že stručnější název by byl lepší. Těsně před startem dal Dušan kapele název svojí dávno zaniklé skupiny Jakodoma, čímž udělal tečku za bouřlivým personálním vývojem, jenž jeho tlupou zmítal do posledních dnů před vystoupením. Proto byl její soutěžní playlist postaven na Dušanových nejjednodušších a, žel, i nejznámějších písních. Poněkud mi to zavadilo, ale členové jeho bandu, zkušení hudebníci – cajonista Miloš Kozelka, foukačkář Martin Linhart a baskytarista Pavel Pešina – podpořili Dušanův zpěv a kytaru tak dokonale, že musím říci, že mě jejich vítězství u diváků v nejmenším nepřekvapilo.

Skupinu Kalypso jsme v Notování už viděli v desátém a dvanáctém ročníku Notování. Byla to ale úplně jiná kapela, než dnes! Přesněji, z původní sestavy zbyl jenom kapelník, solidní sólový kytarista Tomáš Hurt, který se po „velkém třesku“ v lednu 2016 obklopil novými lidmi. Novou kapelu stavěl  rok a myslím si, že se mu dílo podařilo. Kdybych je neviděl už před časem, psal bych tu asi víc o určité nejistotě atd. Takto jim spíš popřeju, aby se brzo zbavili soutěžní trémy, protože vím, že při „volném“ hraní je to, co předvádějí, dost jiný kafe! I když i při tom jistě rezervy jsou, ale co byste chtěli od mladé, necelý rok vystupující party?

Podívejte se pozorně na tvář Petra Kovače, na fotografii. Je tak šťastně rostlá, jakoby se skoro pořád usmívala. A přitom jejímu majiteli hej asi nebylo. Do Notování se přihlásil a přijel hlavně za Balíkem, kamarádem ze studií a spoluobyvatelem z koleje Albertov. Balík mu sice předem napsal, že nebude, ale co je to platné, když nakonec skutečně nebyl!?… Petr Kovač & přátelé z GML se jmenovala semifinálová formace z XII. ročníku Notování (2014 – 2015), z níž zbyl už jen kapelník, který přijel zahrát jako písničkář. Písničky má hezké a zahrál je nejlépe, jak mu nálada dovolovala…

První ročníky Notování, z nichž jsem vybíral většinu hostí pro jubilejní patnáctý ročník, nebyly v průměru tak silné, jako Notování v posledních letech. Přesto, myslím si, že se mi tam podařilo vybrat hosty, kteří by dokázali výrazně rozhoupat žebříček probíhajícího ročníku, kdyby soutěžili. A o Tereze Švecové, která ještě jako Terčová vyhrála druhý ročník, doprovázené manželem Danem, si dovoluji tvrdit, že by vyhrála i letos! Jakkoliv nemá jako maminka přes dva roky mladého Daníka, kterému nosí pod srdcem brášku, jenž se narodí na jaře, na zkoušení vůbec čas. Terezka je, i když pozapomenutý, obrovský hlas, muzikant a tvůrčí talent od přírody a to, co s Danem předvedli, bylo mnohem více než důstojné zakončení základního kola. Děkuji za všechny, kteří jsme u toho byli!

Tak skončilo předposlední, páté základní kolo XV. ročníku Notování s jehož výsledky se můžete seznámit zde https://www.notovani.cz/vysledky-5-zakladniho-kola-xv-rocniku-notovani-4-ledna-2018/. Příští kolo, ze základních to nejzajímavější, šesté, v jehož závěru se dozvíte kdo všechno postoupil do semifinále, se roztočí 1. února 2018 v 19:30 a já věřím, že si ho nenecháte ujít.

Ahoj v Music City Pointu!

Karel Vidimský – Cimbura