(4. 3. 2012) 

Výkony předvedené v základních kolech účastníky 1. semifinále IX. ročníku Notování, které proběhlo ve čtvrtek 1. března v sálku pohostinného Music City Clubu, slibovaly docela slušnou řežbu o postup do finále. Ale jak už to bývá v soutěžích – každé kolo je jiné, někomu to vyjde, někomu naopak. Při Notování záleží zejména na dvou věcech: samozřejmě jak kdo hraje, ale taky na tom, kolik příznivců té které kapely přijde, aby ji podpořili svými hlasy. Favorit – Vasilův Rubáš – diváky přesvědčil, Sova něžná byla znatelně lepší, než v základním kole, jindřichohradecký X-tet tentokrát neměl svůj den. Marek Vojtěch s Trativodem potěšili sál a určitě na ně nebude moci zapomenout ani Rada Notování, až bude po všech semifinálových kolech nominovat zbylé tři finalisty.

Sova něžná v semifinále IX. ročníku Notování

Sova něžná, foto Míša Bechyňová

Sova něžná z Prahy otevírala program a moderátoři Bublina a Belmondo neopomněli ukázat nové cédéčko této skupiny, s úsměvným názvem Národ sově. Kytarista Jan Šimsa svým přihrbením a muzikantským neklidem připomínal Miloše Dvořáčka, zpěvačka a flétnistka Markéta Novotná zaujala sytým hlasem, ke kterému se občas přidávala i violistka Jitka Spálená, Jan Šimsa v Helou Kitty zpíval „jsem hladce oholen několika břity“. Zvuk kapely tvrdil basou Jitčin manžel Filip a dobře ho podpořila i zaskakující akordeonistka Romana Sulčíková (z předchozích ročníků Notování ji známe jako písničkářku i jako dnes již ex členku skupiny Bejlí) a všechno nasvědčovalo tomu, že boj o finále bude tuhý.

Karel Zich v semifinále IX. ročníku Notování

Karel Zich, foto Jirka Paparaci Šámal

Marek Vojtěch z Klánovic (tj. z Prahy 9) se oproti základnímu kolu pro semifinále posílil o svého dlouholetého spoluhráče, kontrabasistu slavného jména Karel Zich. Byla to jejich premiéra ve dvou – dosud vystupovali pouze ve větších formacích – a dopadla dobře! Marek svým výrazným zpěvem, humorem i písničkou pro pochodující rodinu předvedl, že akordeon rozhodně nepatří do minulého století a podpora zvukem kontrabasu jeho písničkám slušela.

Trativod v semifinále IX. ročníku Notování

Trativod, foto Jirka Paparaci Šámal

Trativod z Mělníka to rozbalil již při první skladbě a kapela, hrající Old time music, výrazně oživila sál. Také jako jediná ze semifinalistů sladila nejen nástroje, ale i oblečení: houslistka měla dlouhou sukni a na vršku hlavy přichycený apartní klobouček a ani pánové nezůstali svými dobovými pokrývkami hlavy pozadu. Silná trojka s mandolínou, kytarou a clawhammer banjem (na jehož pět strun se nehraje prstýnky) měla apartní vesty, jen kontrabasista Tomáš Panc dal přednost výrazným šlím, pokud lze držiče kalhot takto skloňovat. Jejich soutěžní písně měly logicky anglické názvy (a angličtina kytaristy Petra Ježka velice pěkný zvuk), takže tu třetí – Rabbit on the log – raději přiblížili českým překladem „Zajíc na klacku“. A před čtvrtou připomněli, že Old time music se původně hrála především na housle a banjo, což Daniela a Karel Novotných zdařile předvedli. 

Vasilův Rubáš v semifinále IX. ročníku Notování

Vasilův Rubáš, foto Jirka Paparaci Šámal

Po šlapající kapele přišlo v pestrém programu na řadu duo. Vasilův Rubáš – což je Filip Vasilděda Novák s nevelkým akordeonem, ale s velkým citem pro zpěváckou i instrumentální interpretaci písní, a přizpěvující a výrazně gestikulující dynamický hráč na djembe Petr Ruby Rubáš. Obrazně řečeno, tito dva mládenci zatlačili svými písněmi a jejich přednesem publikum o nějaký ten metr dozadu. A že to zabralo, o tom mluví nejlépe výsledky!

X-tet v semifinále IX. ročníku Notování

X-tet, foto Jirka Paparaci Šámal

Poslední soutěžící skupinou byl X-tet, čtyři tety z Jindřichova Hradce – Lenka Valinová, Viktorie Bazáková, Vendula Nováková a Magdalena Štruplová Bartošková – vedené zpívajícím vlastníkem ladičky Štěpánem Štruplem. Bublina o nich řekla, že nemají žádné nástroje, takže když zavřou pusy, mají sbaleno. Začali slavným spirituálem Go down Moses ( v jejich podání Ať jde Mojžíš), připomněli starší sestavu Spirituál kvintetu písní Dvě báby a zařazením Nedohrané Mikiho Ryvoly jen zdůraznili, jak poetické texty tento oficiálně braný trampský písničkář (mj. autor Bedny od whisky) a začátkem dubna sedmdesátník, má. Nicméně – čekali jsme od vokální sestavy větší ránu.

Martina Trchová Trio, hosté IX. ročníku Notování

Martina Trchová Trio, foto Míša Bechyňová

Po přestávce, vyplněné obvyklým zaškrtáváním písní, které se nejvíc líbily, přišlo vystoupení hosta, které – dramaturgii výběru díky – ukazuje, kam se soutěžící v Notování mohou pustit. Formace Martina Trchová Trio, ve které s jednou z nejvýraznějších písničkářek začátku 21. století vystupují kytarista Patrik Henel a kontrabasista Radek Polívka, to byla opravdu tolikrát již zmíněná třešnička na dortu. Martina (s kytarou i bez) předvedla tak krásné dívčí a ženské zpívání, že by ji měly slyšet všechny dcery a maminky dcer, a Radek s Patrikem si při něm jaksepatří užili všeho, co na své nástroje dovedou.

Výsledky vyhlášené po tomto krásném vystoupení jsou, jako vždycky, již zavěšeny a tak já jen pozvu na další napínavé koncerty: 2. semifinále bude 5. dubna, 3. semifinále 3. května a finále 7. června. Vždycky je to první čtvrtek v měsíci, vždycky v prvním patře Music City, kam se dostanete od metra linky B ze stanice Českomoravská.  

 

Honza Dobiáš