(11. 10. 2021)

Minule jsem v hámoti o prvním letošním kole Notování psal, že je kolem nás stále nějaká změna. Bylo to docela prorocké tvrzení. Zas je všechno jinak. Bublina a Belmondo jsou někde na moři, ale moderování kola se úspěšně zhostili Anička Eisenreichová a Michal Bechyně. 

Alfasrnec – foto Rejka Balcarová

Alfasrnec

Vít Sykáček (Sykoj) banjo, solová kytara, Michal Koždoň (Mahal) doprovodná kytara, foukačka, Standa Münster (Staník) baskytara. Prezentují v přihlášce svoje předkoronagyrosové úspěchy – 3. místo v obl. kole Porty ve Svitavach, vítěznou píseň základního kola Notování a práci na sobě, individuální lekce s renomovanými lektory, přidali banjo, nové aranže a tvorbu, taky prezentaci na internetu – YT kanál. Autor všech skladeb je Vít Sykáček. Šalingrad mi zněla jako chytrá, příjemná věc lehce parodující brněnský patriotizmus. Milé, chytré a u mě dobré. Paranoik udržel nasazený styl a úroveň, stejně jako Kovboj pěkné, chytré, dobré. Lyrická taky nezklamala. Umí a od té doby, kdy jsem je slyšel naposled, myslím uzráli. Pěkné.

Martin Ježek – foto Renata Králová

Martin Ježek

Jak uvedl v přihlášce, písničkářství se věnuje poslední dva roky. Začal zhudebněním tří textů ze šuplíku napsaných v roce 2014 a teď, po dvou letech a dalších vlastních dvaceti písničkách, má zhudebněný i první portugalský text brazilské lingvistky, kterou potkal v Portugalsku. Rád by se i dále vedle inženýrství věnoval písničkářství, protože mu přináší radost. Inspiruje ho Vlasta Redl, Billy Joel, S+Š, Randy Newman, Samson, Jim Croce, Jiří Traxler, Tom Rosenthal, Wabi Daněk, Jon Batist, Zuzana Navarová a hromada dalších. Začal skladbou Za rok. Solidní. Další byla Červen 1841 taky se mi líbila. Ani třetí kousek Ticho a mráz nezklamal. Závěrečná Vodoměrky pak ukončila jeho produkci. Dovedu si představit, že ho budu poslouchat celý večer. Příjemný hlas, chytré texty, zvládnuté el. piáno, melodické písničky. Dobré, dost dobré. Pro mě nový písničkář, ale myslím, že je to další objev. Pěkné, dost pěkné. Jen vydržet. Přeju mu to.

Aleš Pokorný & hosté – foto Rejka Balcarová

Aleš Pokorný & hosté Praha

Aleš Pokorný el-ak. kytara, zpěv, Michal Veselý baskytara, Milan Kott cajon, bonga, Vítek Adamec housle, Karel Heidenreich el. kytara, 6.4. 2017 jsem je slyšel naposled, a to v Notování. Napsal jsem o nich, že se mi líbili, a to moc. Inu, je zřejmě na co se těšit. První skladba Z ulice byla takovým „folkovým standardem“. Následovala píseň Znamení ryb. A taky byla k poslouchání. Dobré. Básník se jmenovala věc od punkového autora textu Pavla Čtyrokého. Zas dobré, melodické, příjemné. Jaro potvrdilo dobrý dojem z předchozí produkce. Zase příjemné. Umí.

Erdela Teriérová – foto Renata Králová

Erdela Teriérová – alias Jana Víchová

Napsala o sobě: „Hraji pro radost svou a případně druhých. Píšu texty bezpochyby ovlivněné trempskými písničkami, šansonem, blues, a vším, co šlo kolem a mrazilo mě z toho v zádech. Tísici kilometry v kdečem, co jede… Mám ráda komunitu písničkářů, kteří nesoutěží, ale spolu tvoří fajn přístav pro podobné duše. Písním (d)uši. Howg. Haf!” Uvedla, že má písničky rozdělené o lokacích. Atlas mraků začal „meteorologickou sentencí“ na téma srovnání počasí a pocitů. Další solidní písničkářské řemeslo. Píseň Broumovská je tzv. píseň „výběžková“. Tedy píseň z broumovského výběžku republiky. Stejně solidní úroveň. Skladba Kočka pana Schrödingera mě nutila vzpomenout na kamaráda a kolegu, který se na koleji Albertov bavil tím, že si jen tak pro potěšení zpracovával verze matematických „důkazů“ rovnice zmíněného pána Schrödingera. Jinak byl docela normální. Taky skvělý muzikant a bezva trempíř. Píseň mě opět zaujala. Stejně jako finálovka Hořím Českým Středohořím. Slušné.

The Folks – foto Rejka Balcarová

The Folks

Ondra Tichý (Kudyd) kontrabas, zpěv, Honza Komín kytara, zpěv, Mirka Janovská zpěv,  Dušan Vainer kytara, zpěv. Je to hudební skupina, jejíž členové se osobně znají již od studentských let (přes 25 let), kdy spolu muzicírovali na vysokoškolských kolejích. Později se potkávali v různých kapelách nebo při nahrávání ve studiích. V tomto složení spolu ale vystupují až nyní. Členové skupiny se netají kladným vztahem k folkové hudbě a obdivem ke skupině Beatles, což se odráží i v jejich písních. Už podle sestavy mi bylo jasné, že je na co se těšit. Všechny protagonisty téhle sestavy jsem už na jevištích X krát zaznamenal, i když v různých sestavách. Nezklamali. Nebudu jednotlivé skladby „pitvat“. Předvedené Balvan, Já Tě znám, Plout dál i Můj milej byly autorsky i interpretačně velmi dobré, pročež jsem si nepsal kritické ani pochvalné poznámky, ale hlavně poslouchal a užíval si.

Lu’s& – foto Renata Králová

Lu´s &
Večer končil vystoupením skvělých hostí. Ne nadarmo si odnesli z letošní Porty nejvyšší ocenění. Lu´s & dostali nejen interpretační Portu, ale i cenu SAI (Svazu autorů a interpretů) a cenu Českého rozhlasu Olomouc. Už v Lesním divadle v Řevnicích se mi moc líbili a dnešní večer byli opět skvělí. Budete-li moci, jděte na jejich koncert. Stojí to za to. 

Howgh Balík