(4. 12. 2011)
Čtvrté základní kolo se zase vrátilo do prvního patra čokoládové budovy Music City. Soutěžit přijelo šest skupin a jednotlivců, Adélka zasedla za stolek s lístky, ozdobený posléze krabicí na hlasovací lístky. Za zvukařským pultem byl tentokrát Pája Jindrák, protože jinak stálý Kuba Moravec si vybíral nutné volno a moderátorské mikrofony třímali v rukou jako obvykle Bublina s Belmondem. Diváci, usazení v pohodlných židlích, měli za úkol – kromě vytvoření náležité atmosféry – označit na ústřižku vstupenky deset písní, které se jim budou nejvíc líbit a rozhodnout tak o tom, kdo tenhle večer vyhraje.
Začala nejpočetnější sestava The Chimpanzees z Prahy. Říkají, že hrají oldies, začali Černým závojem, skončili Domem u vycházejícího slunce – všechno v originále. Kytaristé nastoupili v černých brýlích, zpěvačka vzala na poslední píseň violu, jednou písničkou připomněli slavného Woody Guthrieho, nicméně potvrdili, že oldies nemusí být vždycky goldies. Připadli mi spíš jako kapela spolužáků, kteří se domluvili, že budou na horách spolu hrát. Další vývoj ale může mnohé změnit, kapela se začala formovat zhruba před rokem.
Ani druhý v pořadí Karel Pečenka, řečený Carlos, z Borovan u Českých Budějovic, moc posluchače nenadchl. Hrál sice v bekovce, ale dost jednotvárně a barva jeho hlasu příliš nekorespondovala s chlapáckou přezdívkou. A verše typu „blíž / slyšíš“ byly dost nemotorné.
To Alternativa, která přijela z Plzně, pořádně probudila sálek. Kontrabas, dvě kytary a housle v rukou Terezy Brejchové, které doplňovaly muzikantství a elán Luďka Schmolla, Karla Kyncla a Petra Soukupa, byly tím žádoucím oživením. Po úvodních Střelcích a písni Zbloudilý se pustili do australsko-české balady Hanging Rock a finišovali písničkou Muzikant z Derry, o níž skromně prohlásili, že původ má v Irsku, ale napsali ji v Plzni… Kapela sice vznikla již před deseti lety a po dvouleté pauze se loni vrátila na scénu. Její nová sestava z r. 2010 potvrdila doufání pořadatelů i posluchačů, že tahle soutěž má šanci objevit nová jména a dát příležitost dalším kapelám, aby se bez uzardění postavily vedle těch již známých, neřku-li slavných.
A tahle radost pokračovala. Přišla Tata Mia, tři kluci z Kolína, o nichž Bublina – žena železničního fandy a experta Belmonda – evidentně s radostí zveřejnila skutečnost, že nebýt zpoždění vlaku, asi by se Mirek Vlasák s Ondrou Sulženkem v roce 2002 nepotkali a nevytvořili duo, které se nedávno rozrostlo o Davida Špátu s kontrabasem v trio. Jediná kytara, perkuse a kontrabas, spojené s výrazným zpěvem, nenechaly nikoho v sále v klidu. A větu o bez uzardění bych mohl opakovat.
Dalším písničkářem, který přišel s kůží na trh, byl otrokovický písničkář narozený ve Zlíně v době, kdy byl Gottwaldovem, nyní Pražák Tomáš Vyoral, herec Neomluveného divadla a autor knížky básní. Řekl o sobě, že je spíš amatérský herec než amatérský písničkář. Přesto zaujal zejména písní Markétce inspirovanou nejznámějším románem Michaila Afanasjeviče Bulgakovova. Kromě zpěvu, hvízdání a hry na kytaru zpestřil vystoupení recitací svých krátkých vtipných básniček mezi jednotlivými písněmi.
Posledním účinkujícím večera byla čtveřice zpěvaček s kapelníkem Štěpánem Štruplem, ozbrojeným jediným nástrojem celé sestavy jindřichohradeckého X-tetu – ladičkou. Začali zajímavou vokální adaptací písně Noc královny Kristýny, kterou kdysi proslavila členka Hoboes Marcela Koťátková (dnes, žel, již na nebesích) a její autor Miki Ryvola musel v nemocnici, kam se na čas uchýlil, pořádně škytat. Vokální sdružení nezapomnělo, že už je advent a zazpívalo Sláva! Haleluja! a než se pustilo do závěrečné skladby, připomnělo písní Apoštolská slavný muzikál Jesus Christ Superstar.
Zatímco Rada Notování se začala radit o svém favoritovi večera a diváci doškrtávali písničky, které se jim nejvíc líbily, začal se na podiu chystat host večera – skupina Tamaral. A jak se dramaturgii Notování skutečně daří – zase to byl zážitek. Petr Sedláček s basovou kytarou (a bosý!) určitě dal zapomenout na své spolumoderování Zahrady, Inka Tognerová, kterou si většina lidí pamatuje jako zpěvačku Šantré a jejich spoluhráči vytvořili ostrůvek duše a zároveň (což má jistě být i smyslem vystoupení hostí) ukázali soutěžícím kapelám, kam se mohou vydat a co mohu přinášet svým posluchačům.
Potom došlo na vyhlášení výsledků. Rada Notování (RN) se sjednotila na názoru, že do semifinále pošle X-tet, diváci do něj posunuli Alternativu. Hodně bodů od nich dostala i Tata Mia a ta rozhodně velmi zaujala i RN. Ještě zbývají dvě základní kola. Potom se RN rozhodne, komu udělí své tři divoké karty, aby počet semifinalistů byl úplný.
Předposlední, páté základní kolo bude v Music City zase první čtvrtek v měsíci – tedy 5. ledna 2012. Přijďte, i když naše soutěž nemá takovou propagaci jako Superstar. Bombastická reklama o kvalitě muzikantů totiž nerozhoduje, tu můžete potkat na televizní obrazovce i v malém klubu. A znalci vědí, že živý zážitek je vždy silnější než pestrobarevná show na televizní obrazovce.
Honza Dobiáš