Ten den na začátku apríla velmi silně voněl jarem. A přesto se stal zázrak: mnozí hudbymilovní lidé odolali volání divočiny a koncertní sál v budově Music City se pěkně naplnil diváky, kteří mocně fandili všem soutěžícím, i když většina z nich tentokrát, snad s výjimkou Jeffersonu, nepodala výkon na vrcholné úrovni. I to se může stát, když na muzikanty leze jaro…
Dante písničkář (Foto Rejka Balcarová)
Jako první vystoupil na scénu českobudějovický DANTE PÍSNIČKÁŘ – Zdeněk Zajíček, bard již pokročile střední generace, který kdysi získal základy hry na klasickou kytaru a většinu svého muzikantského života prožil jako baskytarista převážně v rockových kapelách. Teprve v posledních málo letech se snaží prosadit jako písničkář. Z jeho vystoupení mě nejvíc zaujal playlist, mnohem pestřejší než v základním kole. Začínal narocklými songy z autorova mládí a postupně se dostal až do současnosti, kdy jeho melodie textuje jeho žena Hanka (projekt Bohemiano). Rozhodně zajímavější vystoupení než minule, byť mu diváci ve svém hodnocení přiřkli až poslední, šesté místo.
Bubeník Libor Kettner v průhledu skupinou Jefferson (Foto Anička Halamová)
Na druhé pozici vystartoval, jak jsem již předpodotknul velmi přesvědčivě, pražský JEFFERSON, kapela, jež by se ráda považovala za pop-rockovou, ale přátelé říkají jejímu frontmanovi Honzovi Horkelovi, že skládá samou folkárnu. Není to sice úplně pravda, ale důležité je, že je to dobrá a dobře zahraná muzika, chytlavá i mezi převážně folkovým publikem, které jí ve svém hodnocení přiřklo hezké druhé místo. Reportáž ze 3. základního kola, ze kterého Jefferson postoupil, jsem psal s Janou Perníkovou a ona upozornila mezi jednotlivými instrumentalisty na bubeníka Libora Kettnera. Musím dát zapravdu, je to velice šikovný chlapík. Ale není tím v celku kapely výjimkou.
Dušan je tu Jakodoma (Foto Anička Halamová)
Písničkáře, který si říká DUŠAN JE TU JAKODOMA, si musel v posledních letech na Notování všimnout každý. Nejenže soutěží jako písničkář, ale také má v soutěži kapelu Jakodoma. Vedle toho je zručným, pilným a dobře pozorovatelným videooperatérem, který pořídil o Notování k jeho patnáctému výročí čtvrthodinový videodokument a již dlouhou řadu videozáznamů vystoupení soutěžících i hostí naší naší soutěže. To vše můžete viděl na videokanálu Notování Praha. Přestože zásluhy Dušana Bitaly o Notování jsou nemalé, musím konstatovat, že vystoupení se mu tentokrát nepovedlo od výběru písní do playlistu až po nepřesvědčivou interpretaci. K tomu, že na něj vlezlo jaro se mi přiznal a diváci mu ze šesti možných přiřkli páté místo.
Skupina Městská (Foto Anička Halamová)
Snad ani ne tři km za severovýchodní hranicí Prahy leží víska Veleň, odkud přijela keltská skupina MĚSTSKÁ, jež se vrátila do Notování po mnohaleté odmlce. Opět, jako tenkrát, ve srovnání s lednovým základním kolem, se změnami v obsazení. Flétnista Jakub Jelen má plné plíce práce, protože kapelu opustila jeho spoluhráčka na flétny. A zároveň se Městská chlubí novým kytaristou Jardou Čermákem (pro zajímavost: Notování se Jarda zúčastnil už v jeho první pětiletce jako kapelník příbramské skupiny Reparát)… Hlavním pozitivem Městské je, že hraje viditelně ráda. Ale zároveň nutno konstatovat, že má dosti značné rezervy a instrumentálky jí jdou výrazně lépe než písničky… Nicméně své publikum nachází. Třetí místo od diváků je pro ni velmi pěkné umístění.
Pavel Kavka (Foto Anička Halamová)
Původně měla v tomto semifinále vystupovat skupina Dark Blue Elephants, která byla nucena na poslední chvíli pro nekompletnost odstoupit. Místo ní do semifinále pohotově vstoupil náhradník – písničkář PAVEL KAVKA, žijící střídavě v Praze a v Krkonoších. Prosincové základní kolo Pavel odsípal s onemocněním dýchacích cest a hlasivek. Tentokrát, po uzdravení, mi přišel jeho projev sice výrazně lepší, ale zároveň ve zpěvu místy zbytečně hlučný a někdy poněkud přehrávající. A co jsem tak zaslechl mezi diváky i v Radě Notování, nebyl jsem sám… Pavel vystupuje oproti minulosti málo a více vystoupení by mu určitě prospělo. Zkoušet je nutné, ale není silnějšího hnacího motoru pro muzikanta, než vystoupení před diváky.
Tereza Jakobová (Foto Rejka Balcarová)
Šestou a poslední semifinalistkou večera byla TEREZA JAKOBOVÁ, v Praze žijící písničkářka, která od narození až po práh dospělosti vyrůstala v Českém Krumlově. Srovnám-li v paměti její výkony, které jsem slyšel jinde a jindy, musím s politováním konstatovat, že ani její výkon tentokrát nebyl stoprocentní. Asi v semifinále zapracovaly nervíky víc než ve vítězném lednovém základním kole… Prozradím, že v Radě Notování padla kritická slova o rytmu i intonaci a o výslovnostně velmi tvrdém „y – i“, s nimiž se ztotožňuji… A přesto jsem přesvědčen, že její semifinálové vítězství u diváků bylo zasloužené. Chybovali téměř všichni a Terezčiny písničky jsou přesvědčivé, i když se interpretace ne úplně povede. A takové písničky mám rád, protože jsou to písně silné.
Mrakoplaš Light Orchestra (Foto Rejka Balcarová)
Finále večera před vyhlášením výsledků patřilo hostujícímu duu pánů Pavla Liptáka a Martina Kalendy MRAKOPLAŠ LIGHT ORCHESTRA (čili MLO), nosným to pilířům renomované pražské „atmosférické kapely“ Mrakoplaš, kteří hrají její (takže vlastně svoje) písně v akustických verzích. Posluchačům to potvrzuje, že oba dva pánové jsou muzikanti od Boha… Jednou z mála nevýhod muziky je, že se nedá popsat slovy. A tak vám raději, místo tisíce superlativů, napíšu, abyste si na MLO nebo na Mrakoplaš zašli. Koncertují dost a vy tím získáte nádherný zážitek. Bylo to jedno z nejúspěšnějších hostovských vystoupení v Notování za poslední léta a host příštího, 3. semifinále, brněnská skupina KUPODIVU , vítězka minulého ročníku u Rady Notování, to po MLO nebude mít lehké, i když je to taky pecka.
Ahoj na 3. semifinále 2. května 2019, jako obvykle v koncertním sále v Music City!
Karel Vidimský – Cimbura
