Jediný banjista Náčelníkova festiválku (foto Paparaci Šámal)

Od 13 hod. 30. října do 1.30 hod. 31. října proběhl v Praze na Vinohradech velký, divácky bohatě navštívený závěrečný festival hvězd českého folku v malém, končícím klubu U Náčelníka. Mnozí z nás, kteří jsme tam byli, na něj nejspíš budeme vzpomínat jako na největší hudební zážitek roku 2010. Fotoreportáže se určitě záhy objeví na FOLKtimu a v galeriích četných fotografů, kteří tam spouštěmi cvakali o106. Aby byla tato zpráva skutečně optimistická, je třeba poznamenat, že nové, lepší prostory pro Náčelníkův klub zdají se býti již objeveny. Víc zatím prozrazovat nebudeme, protože záležitost ještě není dořešena smluvně. Ale máme pro vás radu: spíš častěji než zřídka navštivte klubový web, aby vám neutekla žádná podstatná informace, nebo dokonce znovuzahájení provozu!

Šárka a David - tak se křtilo v Dubině (foto Václav Šraut)

(28. 10. 10)

Hostem Notování 4. listopadu bude skupina Pouta založená v roce 2004. Letos v létě jí vyšlo debutové album Pouta v nás, které mělo několik křtů. Nejvíc diváků měl srpnový křest na Mohelnickém dostavníku. Nejslavnostnější byl křest v Poutům domovských Pardubicích. Proběhl 22. října v KD Dubina za účasti Miloše Dvořáčka, pěveckého sboru Poslední šance a četných dalších hostí. Vážíme si toho, že Notování je jednou z prvních štací, na kterou po tomto křtu kapela přijede svoje album představit.

Tato jednoduchá informace bude možná mnohým stačit. Ale určitě jsou i tací, kteří si rádi přečtou víc. Např. že před Pouty existovala kapela Poupata (po které zůstala čtyři alba vydaná v letech 1997 až 2003), jejímž spoluzakladatelem byl dnešní kapelník Pout Radek Novák, který do kapely přivedl v posledním roce jejího působení svoji sestru Šárku. Nebo že potom, co Poupata rozdělila na Pouta a Marien, přešla většina členů do Pout a obecně byl očekáván jejich raketový start, který se z počátku i dařil. Pak ale přišly radostné rodinné události, napřed u Ajky Troníčkové, která s mateřstvím z kapely odešla, potom u Šárky Fuchsové - Novákové, která s Pouty zůstala. Šárčiny mateřské povinnosti ale poněkud omezily akční rádius. Souběžně s rodinnými záležitostmi obou děvčat nastaly v kapele i velké přestavby, při kterých se z původních sedmi (viz CD Pouta demo živě´05) sestava zredukovala na čtyři. K sourozencům Novákovým, Radkovi (kytara, zpěv, kapelník) a Šárce (flétny, zpěv, rytmika) přibyli Ivan Šmejda (kytara, klávesy, zpěv) a David Brom (baskytara, zpěv). V této sestavě, ve které, spolu s hosty, nahráli album Pouta v nás, Pouta nyní koncertují i v místech, jež jsou od Pardubic vzdáleny mnohem více než Praha a věří, že hrají jim bude přibývat. Kapela na to právě teď má, přesto že Radkovi, který se loni v září oženil, se letos v září narodila dcera. Matka Příroda totiž velmi moudře rozhodla, že otcové mateřské povinnosti plnit nemusí!

O cédéčku, které Pouta na Notování představí, napsal v hodnocení desek na FOLKtimu šéf Rádia Folk Pavel Rada následující: „Když se řekne prostě písničky, zní to možná trochu pohrdlivě. Ale právě takzvané obyčejné písničky jsou to, co mi dnes na folkové scéně chybí. A tady jich je dost, takže mě se tohle CD dost líbí.“ a publicista Lukáš Vořech Pokorný ve své hodnocení desky uzavírá slovy: „Voní a příjemně se to poslouchá.“ Oba dali albu po 8 z možných 10 bodů. Máme se tedy nejspíš na co těšit.

(25. 10. 10)

Dva roky jsme měli možnost navštěvovat a fandit hudebnímu krámku a klubu U Náčelníka. Že považujeme tuto scénu za jednu z nejlepších folkových v Praze se v posledním více než roce, tedy od doby, kdy je máme, projevilo i na našich stránkách. Nejednou jsme o tamním dění psali a propagovali řadu jeho programů. Tomu všemu je konec, doufejme, že jen na čas. Proč tomu tak je vysvětluje následující Náčelníkův dopis. A jak se s momentální situací vyrovnává, o tom svědčí připojená pozvánka na závěrečný „megakoncert“. Smekáme v úctě nad jeho vůlí rozloučit se s úsměvem a nad jeho vírou v návrat lepších časů. Návštěvu koncertu vřele doporučujeme a předkládáme vám k přečtení zmiňovaný dopis:

Přátelé, kamarádi, muzikanti…

...toto prohlášení a zároveň pozvání na výjimečný koncert se mi nepíše lehce. Nikdy by mne nenapadlo, jakým způsobem lze ukončit působení v usazeném fungujícím klubu, kam, jak věřím, jste se všichni rádi vraceli.

Člověk, se kterým jsem se dělil o prostory a nájem, zcela nečekaně podal majiteli domu výpověď. Tím pro mne vznikla neřešitelná situace. Majitel si jako nájemce představuje vysoce solventní firmu. Chce prostor pronajmout kompletně zase celý za velké, ba ještě větší nájemné.  Jakákoli diskuse o obchodě a klubu, který konečně začal nějak fungovat, je zbytečná. Cinkání peněz má zkrátka kouzelnou moc. Jeho představy, že sežene supernájemníka, jsou neotřesitelné. Asi jsem naivní. Stále přece platí: lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše!? Zvláště v dnešní době. Nabízel jsem různé varianty. Nic zatím neprošlo. Nějak jsem se s tím tedy smířil, otřepal se ze šoku po doručení výpovědi a hledím vpřed. Přátelé, neházím flintu do žita! Hrát se prostě bude jinde. Jakmile najdu vhodný prostor, budete všichni včas informováni, kde se Náčelník nachází.

Tímto chci poděkovat všem spřízněným duším, které přicházely, poslouchaly, hrály a i jinak mi pomáhaly. Velký dík všem muzikantům, kteří u mne odehráli skvělé koncerty, aniž by se předem ptali, co za to dostanou. Lidí, kterým chci poděkovat, je opravdu hodně a seznam by byl dlouhý.

Na poslední koncert jsem pozval muzikanty kamarády, kteří jsou pro mne opravdu srdeční záležitostí. Sice jsem podobnou akci do budoucna plánoval, ale okolnosti neměly být tak chmurné… Ještě jednou díky všem, kteří si přijedou 30. 10. zahrát. Tímto zvu diváky, posluchače, kamarády a přátelé. Koncert nemá žádného sponzora a tak vstupné bude 250 Kč. Za ty peníze toho uslyšíte opravdu hodně a doufám, že si užijete pohodu od 13 hodin až do půlnoci. Občerstvení bude zajištěno. Část vstupného bude rozdělena kapelám a druhá část půjde jako základ na vybudování nového místa kde se zase bude hrát a budou muzikanti setkávat.

Také máte poslední možnost v tomto týdnu si zajít koupit nějaká zajímavá CD, která jinde v Praze neseženete (vánoční dárky?). Prodej do 29. 10.!!! V období přerodu a přesunu krámku někam jinam bude možno objednávat pouze na dobírku nebo osobní předání.
Díky všem a zdraví

Petr Náčelník Vejvoda

Folkové sedánky

(13. 10. 10)

V žádném z článků, které jsem v posledních týdnech napsal v souvislosti s nedávným úmrtím příbramského muzikanta a dobrého člověka Zdeňka Hejkrlíka (zde to byly Stopa zůstává a Příbramský Huntík poprvé bez svého zakladatele) jsem se nezmiňoval o jeho desce. Nebylo proč, protože tato neexistuje. A vypadalo to, že ani nebude. Na letošní podzim byl sice sjednán termín pro její nahrávku ve vyšebrodském AV studiu, ale Zdeněk odešel v nepravou chvíli. Byl z rodu lidí, pro jejichž odchod je nepravou kterákoliv chvíle… Ukázalo se ale, že není vše ztraceno - v archivech kamarádů se našla řada záznamů z vystoupení Zdeňka a Jany Hejkrlíkových, ať už ve dvou, nebo s kapelou Maděra. Nejeden ze záznamů je natolik kvalitní, že když si s ním vyšebrodský mistr Honza Friedl pohraje… Jediným problémem je to, že při vydání desky, jako ostatně skoro při všem, jsou peníze až na prvním místě. A tak jsme už na Příbramském Huntíku házeli bankovky do kytary, která se stala kasičkou na podporu vydání live alba Jany a Zdeňka Hejkrlíkových. Na tuto sbírku navazuje ve čtvrtek 28. října 2010 od 18 hodin benefiční přehlídka na Malé scéně Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami, nazvaná Příbramské sedánky. V přehlídce, jejíž výtěžek bude věnován na vydání alba, vystoupí Zdeňkovi blízcí kamarádi z muzikantských řad vyjmenováni na připojeném letáčku, které v následujícím odstavci ve stručnosti představím.

M-band je v současné době jedna z nejstarších příbramských kapel věnující se TFC muzice. Několikrát to vypadalo, že končí, ale zakladatel kapely, kytarista a zpěvák Olda Zeman, ji vždycky vzkřísil. Během let předváděl M-band ledacos, od bluegrassu až po sborový zpěv a capella. Dnes se věnuje countryovým skladbám ve vlastních úpravách. *** Formace Jerry a dcerry oproti tomu patří k nejmladším a nejnadějnějším na Příbramsku. Jejím nestorem je taťka Jerry Lienert, textař, kytarista a zpěvák Maděry, který textoval i melodie Zdeňka Hejkrlíka. Dnes píše texty k repertoáru, na němž se autorsky podílí starší z jeho dcer(r) Radka. Hudební nadání sester Radky a dospívající Danky Lienertových, to je už nejen velký příslib do budoucna, ale i velice příjemná, žhavá současnost! *** Písničkáře Luboše Hrdličku z jihočeského Velešína znají fandové Nezmarů (které spolu se Zdeňkem Hejkrlíkem před léty zakládal), Poupat, Pout a řady dalších kapel jako spoluautora jejich repertoáru. Na scéně měl Luboš několik let pauzu, ve které jen velmi vzácně vystupoval v duu s Nezmarem Pavlem Zajícem. V poslední době Luboš hraje v amébické formaci Náhlá změna, jejíž základ tvoří právě on, spolu s Petrem Pytrískem Sejkem z kapely 4 zdi. V příbramském divadle Luboš vystoupí v duu s Monikou Vodičkovou. *** Domovská kapela Jany a Zdeňka Hejkrlíkových, příbramská Maděra, byť bez kapelníka, patřila k největším hudebním zážitkům zářijového Huntíku. Během tamního vystoupení se kapela zmínila o možném zajímavém nástupci na Zdeňkův muzikantský post a já jsem velice zvědav, bude-li již hrát v doplněné sestavě. *** Folk-bluesové duo Jakub Kořínek & Kateřina Misíková netřeba příliš představovat. Čtenáři zajisté znají jejich písničky z klubových scén v celé republice, z festivalů folkových (včetně Porty) i bluesových (včetně Blues Alive), z alba Dvanáct slov (o předchozích dvou Jakubových samostatných CD nemluvě), z TV pořadu Blues ze Staré pekárny atd. Tříčlenné duo Katky, Jakuba a Libora Jonáše hraje nezaměnitelným způsobem muziku nabitou energií, která velmi pozitivně působí na posluchače. A tak to má být.

Všem vystupujícím umělcům, kteří se, stejně jako pořádající kulturní Spolek VE ČVRTEK, na přehlídce podílejí z vlastního rozhodnutí bez jakéhokoliv finančního nároku a divákům, kteří svými 120,- Kč vstupného přispějí na vydání alba Jany a Zdeňka Hejkrlíkových, je namístě poděkovat. Poděkovat za to, že nezapomněli, že peníze jsou vždycky až na prvním místě a nezneužili této vědomosti k tomu, aby se projevili jako lakomci myslící jen na sebe samotné.

Cimbura

Úvodem tohoto článku se chceme zmínit o médiu, o kterém ještě málokdo ví: právě dnes, 10. 10. v 10.10 zahájí (nebo už zahájil, podle toho kdy článek čtete) svoji činnost zbrusu nový server nejen o muzice nazvaný Music Open. Jeho šéfredaktor Fedor Ňuf Skotal pro začátek obklopil magazín týmem přispěvatelů tak ostřílených, že Honza Dobiáš mezi nimi působí dojmem člena kroužku kamarádů od dětství a Cimbura je mladičkým, nezkušeným zajíčkem. Music Open nabídl Notování spolupráci a my doufáme, že bude oboustranně přínosná a držíme mu palce!

Vedle klíčící spolupráce s magazínem Music Open nás publicitou pravidelně podporují ePortýr a časopis Folk ve své internetové i tištěné podobě. Příležitostně nám pomáhají i moravské servery, zkušený Country Zpravodaj AHOJ a mladičký Country club Halenkovice. Různě intenzivní publicitu máme i na stránkách dalších spolupracujících rádií, tj. na Rádiu Proglas, Country Rádiu a Rádiu Samson. Hlavním partnerem ve slově psaném je pro nás ale stále, od začátků Notování, nejnavštěvovanější folkový server FOLKtime. Vedle toho, že jsou aktuální články a informace o Notování, stejně jako všechny ostatní, věšeny na jeho úvodní stranu, lze v oddílu Rubriky na horní liště stránek otevřít složku Notování. Je to archiv všeho, co FOLKtime o Notování publikoval - a že toho není málo!

Michal Bechyně a jeho "zbraň". (foto Paparaci Šámal)

Ve vysílání písniček z Notování kraluje jednoznačně internetové Rádio Folk, které již léta pravidelně vysílá v pořadu Rádio Folk na koncertě záznamy jednotlivých soutěžních večerů a k tomu pořad O Notování, který pokaždé rekapituluje předchozí kolo a představuje kolo následující. Záznam soutěžního koncertu tvoří na RF vždy trojdílný cyklus. Záznam 2. základního kola vysílá RF premiérově o pátcích 15., 22. a 29. října vždy od 18 hodin. Reprízy následují vždy v úterý od 12 a ve středu od 22 hodin. Premiéra nejbližšího O Notování bude v pátek 29. října od 20 hodin, reprízy potom v neděli 30. října ve 2 hodiny ráno a den před Notováním, ve středu 3. listopadu v 15 hodin. Vedle této spolupráce děkujeme Rádiu Folk za vzpomínkový medailonek věnovaný dlouholetému příteli Notování Jaroslavu Řehořovi, který velmi pohotově vyrobilo a vysílalo dvakrát v den jeho pohřbu, 6. října, a reprízovalo ještě během následující noci.

Od nedávna můžete na monitorech svých počítačů sledovat i pohyblivé, samozřejmě, že zvukem vybavené, obrázky z Notování. 2. základní kolo bylo prvním v historii Notování, které bylo vysíláno přímým přenosem webovou kamerou. A nejinak tomu bude, díky hlavnímu partnerovi tohoto ročníku, firmě Music City, i v kolech dalších. Zapnout si nás můžete pokaždé na adrese uvedené v záhlaví úvodní strany, hned pod informací, kdo bude v nejbližším kole soutěžit. Vedle toho vznikají péči našeho nového spolupracovníka Michala Bechyněho i videozáznamy, na které odkazujeme na našem Facebooku. Zatím tam jsou odkazy na sestřih hostovačky Hudbandy v 1. základním kole a videoset ve kterém má po jedné písničce každý soutěžící 1. základního kola, které Michal natočil přímo na Notování. Během října se tam určitě objeví jeho sestřihy z 2. základního kola. A už teď je tam řada informací a samozřejmě i odkazy na videa odjinud atd. - ostatně, mrknete tam!

Tento pozdrav zazněl z úst moderátorů Bubliny a Belmonda, jako uvítání diváka 2. základního kola Notování, které proběhlo 7. října 2010 v koncertním sále Music Hall v budově Music City v Praze. Tedy, ne že by v hledišti seděl jenom jeden divák, naopak, jak diváky, tak muzikanty bylo hlediště slušně zaplněno, o přilehlém Music Baru nemluvě. Jediný, kdo tam nebyl, byl Berry. Ten seděl doma u počítače a sledoval Notování prostřednictvím přímého přenosu webovou kamerou. Tuto možnost, kterou nám v Music City nabídli, jsme s povděkem přijali a dle ohlasu na FOLKtime ji s radostí přijal i výše zmíněný Berry ze vzdáleného moravského Country clubu Halenkovice. Tak jsme se s ním, samozřejmě, přivítali.

Nebylo ten večer na pořadu jen radostné vítání. Taky došlo na jedno smutné loučení. Jarda Řehoř, textař a písničkář, dlouholetý věrný divák a posléze též, věkem sice nejstarší, ale duchem velmi mladý, soutěžící v Notování, bohužel nedávno zemřel. A tak jsme se s ním, samozřejmě, rozloučili.

A pak už se hrálo. Jako první vystoupila skupina Naopak z Dobříše. Dvě kytary a baskytara, melodické písničky z vlastní autorské dílny. Hrají v této formaci od letošního ledna a písnička Motiv, kterou jsme slyšeli na závěr jejich vystoupení, soutěžila ve finále Autorské Porty v Ústí nad Labem. Devět měsíců od založení skupiny se jim na Notování urodilo páté místo.

Z Jablonce nad Nisou dorazil písničkář Jan Ostrov. Špinavý promrzlý pouliční šanson, rozcuchaná emotivní lyrika, protestsong a sladkobolná srdcerváčská balada, truc punk & grunge trhanství, trubadúrství postmoderního věku, intimní pohlazení po tajném místě… Tohle všechno, co je uvedeno jako charakteristika na jeho stránkách, jakoby Jan Ostrov nechal v Jablonci. Místo toho si s sebou dovezl jen obrovskou dávku nejistoty. Nezadařilo se, škoda. Bylo z toho šesté místo ze šesti.

Název příbramské skupiny Bylo nás šest odkazuje na dobu minulou, gymnaziální, kdy jich opravdu bylo šest. Teď jich je sedm, hudebních nástrojů mají ještě víc a hrají irské písničky s českými texty. A protože to nejsou Irové, tak to hrají po svém, po brdsku. U diváků si vyhráli čtvrté místo.

Standa Haláček, písničkář z Kostelní Lhoty u Sadské, není v Notování rozhodně žádným nováčkem. A nejen v Notování. Nejdříve hrál deset let v duu se svým bratrem a od roku 2004 vystupuje sólově. Písničky píše folkové i trampské. Zkušenost a jistota, tak by se u Standy Haláčka dal stručně popsat jak zpěv, tak kytarový doprovod. To mají posluchači rádi a jejich hlasy vynesly Standu na druhé místo.

Další soutěžící kapela dorazila z Plzně. Říkají si Růže v trní a dali se dohromady na sklonku loňského roku. Byť jsou v Notování nováčky, jedna tvář je nám již dlouho známá. Dan Švec soutěžil kdysi v Notování (tehdy ještě pod Vyšehradem) jako člen skupiny Triumvirát a také, později, v duu Daman. V Triumvirátu s ním na kytaru hrála a zpívala drobná černovláska Rejka. Ano, ta Rejka, která nyní hraje se skupinou Hudbanda a která je od minulého ročníku členkou Rady Notování, fotografuje a je naší paní webmistrovou. Dane, díky, žes‘ nás seznámil! Hned druhý den po soutěži se na stránkách Růže v trní objevil tento text: „Druhé kolo Notování bylo pro nás sice ne postupující, ale dopadlo skvěle. Třetí místo z šesti vystupujících kapel nám přijde jako pro začínající kapelu dobrý hnací motor pokračovat a cvičit a cvičit.“

Ani poslední soutěžící kapela Netřísk nebyla z Prahy, byť přijela z Chodova. Ten jejich Chodov není na trase C pražského metra, ale u Karlových Varů. Tam ještě metro nevede. S Netřísky se už v Notování známe také nějaký ten ročník. Nejdříve byli tři, pak čtyři a od léta jsou tu zase ti tři původní. Svoje vystoupení zakončili úplně čerstvou novinkou Kudy z nudy, a nejspíš to byla správná cesta, protože tahle písnička se posluchačům líbila nejvíc ze všech! Líbily se ale i ostatní písničky Netřísku, takže když se to vše podtrhlo a sečetlo, vzniklo z toho první místo a tedy jasný postup do semifinále. Rada Notování se ve svém rozhodnutí s diváky naprosto ztotožnila, takže druhým postupujícím semifinalistou se stal druhý v diváckém hlasování - Standa Haláček.

A než se nám nazvučí host večera, Petr Linhart, rozhlédněme se maličko po hledišti. Ten večer byla v Music City nebývale vysoká koncentrace vítězů předchozích ročníků Notování pod Vyšehradem. Písničkář Martin Rous, vítěz 3. ročníku, je již rok čestným členem Rady Notování. Radek Exner, baskytarista Netřísku, stále pokouší štěstí. Jako by mu nestačilo, že už má se skupinou Bodlo v kapse vítězství ve 4. ročníku. A jako růže v trní se mezi těmito vítězi vyjímala Tereza Švecová, která držela palce svému soutěžícímu manželovi Danovi a která, když se ještě jmenovala Terčová, vyhrála 2. ročník naší soutěže.

A pak už jsme se nechali provádět sudetskými kraji, poslouchali příběhy, které se tam možná staly, možná nestaly. Petr Linhart s elektrickou kytarou a s písničkami z alb Sudéta a Autobus do Podbořan dokonale zklidnil atmosféru a kdyby se nemuselo jít domů, tak by se poslouchalo, a poslouchalo, a… A nashledanou 4. listopadu na 3. základním kole.

Kytka

P. S.: Vedle dřívezmíněných vítězů Notování zavítal do Music Hall jako divák i dvounásobný držitel Autorské Porty z let 80., písničkář a fenomenální kytarista Petr Rímský. Přivezl s sebou letáčky muzikantské školy, ve které je generálním školníkem a spolu s hvězdami jako jsou Petr Kocman, Zdeněk Hamřík a další, i vyučujícím lektorem. A že ty letáčky byly dost zajímavé, doporučuji všem, kteří se chtějí jako muzikanti zlepšit, aby navštívili a prostudovali stránky Muzikantské školy Petra Rímského.

Cimbura

V návaznosti na smutnou zprávu, kterou jsme přinesli 27. září, oznamujeme, že rozloučení s Jaroslavem Řehořem proběhne ve středu 6. října 2010 v kostele Husova sboru v Moskevské ulici č. 34 v Praze - Vršovicích. Pozor, nejedná se o známý vršovický moderní kostel sv. Václava, ten je na Náměstí Svatopluka Čecha! Mapku, kde Husův sbor najdete, si můžete otevřít zde. Začátek obřadu je ve 14 hodin.

Ti, kteří se na pohřeb nevypraví, si mohou 6. října ve 13 hodin zapnout na Rádiu Folk vzpomínkový hudební pořad věnovaný Jardovi Řehořovi, sestavený z písniček Bluesberry, Cestářů, Sekvoje a jedné Jardovy sólovky. První repríza následuje téhož dne od 23 hodin a druhá ve čtvrtek 7. října ve 4 hodiny ráno.

(8. 10. 2010)

Divácké hlasování:

Postupující RN: skupina Netřísk.

Druhý semifinalista: dle soutěžního řádu 2. z diváckého hlasování, písničkář Standa Haláček.

Hostem večera byl písničkář Petr Linhart.

Fotografie Jirky Paparaciho Šámala zde, fotografie Lucie Haschkové zde, fotografie Rejky Balcarové zde.

Videosestřih soutěže - 1. část zde, videosestřih soutěže - 2. část zde, videosestřih hostujícího Petra Linharta zde.