Jana Věnečková, frontmanka skupiny Věneband (foto Rejka Balcarová)
(8. 5. 2011)
První květnový čtvrtek (5. 5. 2011) znamenal nejen třetí semifinále VIII. ročníku Notování, ale i rokování Rady Notování (RN), které rozhodlo o třech divokých kartách pro - zatím - nepostupující semifinalisty. Ke třem diváckým semifinálovým vítězům tak přibyli další tři postupující. O letošním vítězi se tedy rozhodne mezi šesti finalisty. Ale co vše rozhodování RN toho večera předcházelo? Poslední semifinálové zápolení mělo už při svém zahájení několik - řečeno matematicky - známých a jednu neznámou. Známými byli moderátoři Bublina s Belmondem, útulné prostředí Music City, kvalitní host - tentokrát skupina Çava, a zdravotní potíže protagonisty úvodní soutěžní kapely. Neznámou bylo, koho diváci zvolí vítězem!
Začínalo Bejlí, jehož kapelník, autor a zpěvák celého repertoáru Petr Brousil měl v základním kole potíže s hlasivkami. Přesto tenkrát jeho kapelu RN poslala do semifinále. Tentokrát měl Petr blízko k chraplákům Druppiho či Dalibora Jandy, ale přesto vyrobil společně s akordeonistkou Romanou Sulčíkovou a perkusistou Davidem Deutschou tolik muziky, že to byla radost poslouchat. V instrumentální mezihře - rytmickém rozhovoru Davidových perkusí a Petrovy kytary v písničce Morava - nikomu nechyběla slova. Horší to už bylo v závěrečném Maroku, kdy Petr při zpěvu zvládal výšky už jen s vypětím všech sil. Bojoval a publikum mělo proč mu fandit.
Druhý na řadě byl Věneband a diváci byli právem zvědavi na Janu Věnečkovou a její housle, stejně jako na to, jak podpoří sedmnáctiletou muzikantku a zároveň zpívající autorku taťka Josef Věneček na kytaru, nový člen kapely Honza Krásný na trubku, a hlavně o tři roky mladší sestra Iva, která si stoupla za klávesy a také moc pěkně zpívala. Oproti tomu zakřiknutému děvčátku v základním kole to byl nečekaný a velmi příjemný rozdíl. Jana excelovala na housle a diváci přitom ani nedutali. Z podia rozhodně nezněly písničky, které by si mohl zpívat každý, a přesto kapela sklidila úspěch, který ji samotnou překvapil!
Skupina 9. patro s hostujícím Miki Nopem za bicími (foto Rejka Balcarová)
Velmi rychle došlo ke změně soutěžících, protože po litomyšlské kapele přišel pouze Marek Vojtěch s jediným nástrojem, kterému se lidově říká „zednické varhany“. Chytrými písničkami a bravurní hrou na akordeon potěšil, až na malé výjimky (to k soutěži přece patří) celý sál. Rozhodně největší nadšení, jak u diváků, tak v RN, sklidila v autorově tvorbě dost atypická písnička Tatínek byl mladý a ohromně jsme se zasmáli při kupletu Náš plot je živý o životě v Markových domovských Klánovicích. Říkal jsem si - ještě bez nároku na konečný výsledek - že takový písničkář a herec, jímž Marek taky je, by ve finále neměl chybět.
Předposlední na řadě byla pražská kapela 9. patro, která premiérově vystoupila s bicími, na něž hrál hostující Miki Nop (Sto zvířat). Baskytarista Jakub Spěváček byl v základním kole nováčkem kapely a tři jména se od vzniku kapely nezměnila: zpěvačka Helena Svítková, jejíž hlas jen potvrzuje, že v té naší kotlině se opravdu zpěvačky rodí, výborný klarinetista a textař - její muž Jirka, a sólový kytarista Leoš Valigurský, který píše pro kapelu většinu muziky. Opakuji se, když píšu, že kapela udělala opět krok kupředu, ale určitě je to lepší, než kdyby tomu bylo naopak. Bylo krásné, kolik muziky těchto pět lidí dokázalo předvést v budově, která se jmenuje Music City!
Posledními soutěžícími ve 3. semifinále a tedy posledními, kdo letos bojoval o postup do finále, byla západočeská kapela z Chodova Netřísk. Dlouho držela pořadatele v nervu, protože uvízla kdesi cestou v dopravní zácpě, ale nakonec dorazila a bez zvukové zkoušky a času potřebného na „rozkoukání se“ se pustila do boje. A tak z tohoto tria postoupil do finále jen jeden muzikant - jediný účastník 3. semifinále, který to věděl předem: Skupina Alison, zvítězila u diváků a postoupila dál již v prvním semifinálovém večeru. A baskytarista Netřísku Radek Exner hraje na stejný nástroj i v této formaci. A taky v Bodlu, které je vítězem čtvrtého ročníku naší soutěže.
Çava a Jirka Paparaci Šámal hrající na hang drum (foto Rejka Balcarová)
Po vystoupení Netřísku nastala přestávka. Diváci v jejím průběhu zaškrtávali na hlasovacích lístcích písničky, které se jim líbily a dávali tak body jejich interpretům. RN se přemístila o patro výš, kde rozhodla o divokých kartách a kde Kytka posléze, jako vždy za účasti ostatních členů RN, sečetla bodíky za písničky a zjistila tak, jak dopadlo u diváků třetí semifinále… Mezi tím se připravila hostující skupina Çava, která svým následujícím vystoupením potvrdila tradičně vysokou úroveň hostujících a již nesoutěžících kapel. Vedle skvěle zahraných písniček zde zaujal i „zpěv“ či spíše pohybové kreace dvojice dívek - hostujících překladatelek do znakové řeči Andrey Kalců a Veroniky Chladové. A také pohostinský vstup fotografa Jirky Paparaciho Šámala do jedné písně s jeho náramným instrumentem zvaným hang drum - melodickým kovovým bubnem tvarem připomínajícím létající talíř. Po dvojitém přídavku hostí došlo na vyhlášení výsledků, které jsou zavěšeny pod touto reportáží a tím 3. semifinále skončilo.
Honza Dobiáš
P. S.: Chcete-li poslechnout záznam celého večera, již tradičně ho odvysílá ve třech dílech Rádio FOLK. Kdy budou jednotlivé díly, vždy s několika reprízami, vysílány, zjistíte např. myšnete-li na logo rádia v pravém sloupci našich stránek. Otevře se vám tam program na nejbližší týden a rovněž tak si tam můžete rádio zapnout.
Blížícímu se finále se bude 29. května 2011 věnovat i Miloš Keller ve svém FOLKmenu na vlnách Country Rádia. Jako hosta si pozval Cimburu a hudební doprovod jejich rozhovoru obstarají písničky finalistů. Pořad začíná v 19 hodin.
