Šestý Kocour

Šesté – a poslední – základní kolo letošního ročníku Notování proběhlo v klubu Kocour, součásti známějšího Gongu, ve čtvrtek 4. února a bylo poznamenáno jak sněhovou kalamitou, tak nemocemi. Naštěstí na úrovni večera se to moc neprojevilo, spíš na startovní listině soutěžících kapel. ONV vůbec nebyli, protože půl kapely by se nedostalo ze sněhem odříznuté Ostravy, Netřísk z Chodova u Karlových Varů postihla nemoc – zkrátka situace adekvátní meteorologickému stavu a skutečnosti, že i hlavního hygienika republiky sklátila prasečí chřipka. Přesto tentokrát našlo do Kocoura cestu tolik lidí, že byly obsazené židle jak v sále, tak v přilehlém foyer a projevilo se to i na závěrečném hlasování. Tentokrát to byla Bublina, která navrhla údajně osvědčené hlasování zdvižením ruky, ale Belmondova připomínka parlamentu vedla k takovým machrážím, že by je možná i poslanci brali, a tak nakonec opět zvítězilo klasické zaškrtávání odeznělých písní, které posléze určilo i pořadí kapel.

Začalo duo Surikhata, Petr a Jitka Svobodovi. Petr s chapmanstickem, což je dlouhý a úzký kus dřeva, potažený dvanácti strunami, na který hraje levá ruka vyšší tóny, pravá ruka basy. Jitka – předtím Fabiánová – dala vzpomenout v prvních dvou písních (Netrpělivá a Děkuji) na texty Karla Kryla, v Mateřské dovolené se vyzpívala ze starostí se svým nejmladším a pravila, že maminky v sále – na rozdíl od tatínků – určitě vědí, o čem ta píseň je… Poslední Tsunami nebyla zpožděnou aktuálkou na podmořské zemětřesení, ale portrétem této zpívající paní učitelky nymburských dětí.

 

Tereza Bečičková byla zachráncem za nemocný Netřísk. Přišla sama, protože druhá půlka jejich dua T´n´T – Tomáš Ludvíček vystupoval jinde a nemohl přijít tak narychlo, jako Tereza. Ta se postavila na podium (bylo to poprvé v historii Notování) sama, bez jakéhokoliv nástroje, nepočítáme-li její hlas. Ten má ovšem – jak se na učitelku zpěvu sluší – tak úctyhodný, že jen začala zpívat, zaplnil se prostor mezi sálkem a předsálím, protože všichni chtěli vidět a vědět, kdo je majitelem zbrojního pasu k takovému hlasu. Tereza zpívala anglicky, především spirituály. Včetně Swing Low Sweet Chariot, o kterém řekla, že je to její zamilovaná píseň a v kostelích, které navštíví, jí zkouší kostelní akustiku.

7 nedostatečných je trampská kapela, která se dala dohromady na osadě Věrná srdce z Nepomuku a protože frontman Janek píše i básničky, uvedl je Belmondo jednou z Trapsavce a vzpomněl si i na pěkný zážitek, když 7 nedostatečných (Cimbura si je píše zkráceně 7/5) hráli v kostele na plzeňském srazu literátů. Ostatně kdyby je moderátoři večera představili jako trampskou filozofickou kapelu, taky by to šlo. Moc se jim povedla druhá písnička Klid a končili Náměsíčnou na slova Václava Hraběte.

Zato u dalšího soutěžícího Martina Hejnáka upozornil Belmondo posluchače, že uslyší názvuky folku, rocku, minimalismu a nevímčeho ještě. Martin připomněl dávnou legendu plzeňské Porty Jardu Ježka nejen hlasem, ale především texty a uchvátil zejména čestného člena Rady Notování Martina Rouse, byť před koncem svého vystoupení skromně podotkl, že „v takhle špatné formě jsem ještě nehrál“.

Předposledními soutěžícími byli písničkář Tomáš Coudy Janoušek a spoluvystupující Igor Doležal. Dvojice kytar a dva mužské hlasy udělaly s posluchači v sále své a i když Coudy při vyhlašování výsledků pravil na téma vystoupení v semifinále „Ježišmarjá, co tam budeme hrát?!“ dostali 80 hlasů, udělali Kocouru radost a postoupili.

 

Poslední přišla na podium nejpočetnější sestava – šestice Kamene úrazu. To nejdůležitější nebyly ani detaily ze života kapely, jako třeba že zpěvačka Katka Kučerová – Aronová porodila před třemi týdny a už zpívala, nebo že kontrabasista Jarda Hokr vyjevil, jak ho odevšad vyhodili, jen Kámen úrazu ho nechává hrát… Nejdůležitější byl drajv, který si tihle muzikanti přinesli sebou a způsobili, že po jejich písničkách zněl dlouhý potlesk a repertoár Kamene úrazu s přehledem figuroval na předních místech, zaškrtaných posluchači.

 

Než se Rada domluvila (což bylo ovšem docela stručné, protože Kámen úrazu byl všem jasný) a Bublina s Kytkou jako živé komputery sečetly hlasy, pořadí písniček a kapel, těšil zaplněný Kocour host, jak se patří: Žofie Kabelková z Jihlavy. Jen potvrdila to, co v tomhle žánru říkáme už nějaký pátek: v téhle zemi se rodí zpěvačky, před kterými smeknout je málo. Však také klub řádil! Členové Rady mezitím stačili ještě – jak se po absolvování základních kol sluší a taky bylo slíbeno – udělit tři divoké karty na postup do semifinále Brňákům Nevermore & Kosmonautovi, Láďovi Zítkovi z Bystřice nad Pernštejnem a jindřichohradecké skupině X-tet.

Závěrečné výsledky patrně nikoho nepřekvapily, o to víc se můžeme těšit na semifinálová kola 4. března, 1. dubna a 6. května, které rozhodnou o tom, kdo bude válčit ve finále 3. června a kdo se stane nástupcem Honzy Jíchy, který vyhrál Notování loni. Přijďte, nebudete litovat. Z metra se vystupuje ve stejné stanici, jako do 02 arény, jen se jde pár kroků na druhou stranu a po vyjití na Sokolovskou je Divadlo Gong už vidět!