Páté základní kolo 17. ročníku Notování připadlo na začátek ledna 2020. Teda přesněji na 9. ledna 2020. Potkala se opět standardní sestava pořadatelů, zvukařů a přátel. Sotva si popřála do letošního roku vše dobré, už se na pódiu objevili první soutěžící.
BugrKlofna z Náměště nad Oslavou (Foto Renata Králová)
BUGRKLOFNA, tedy Marek Smola – Husopas a Radek Jelínek – Jelen (oba kytara, zpěv). Napsali, že „se potkali u potoka, tvoří v domku ze slámy a hlíny pár kilometrů od Brna, do svých vzletných songů vkládají syrovost opravdového světa, mistrovsky pozvednutou neoposlouchanými harmoniemi…“ Song Libovej frajer spustili od podlahy, s vervou, i když s poměrně prostou melodií. Což mi nevadilo. Následující Akvárium mělo podobnou, zase bigbeatovatou, leč trochu plochou tvář. Pod peřinou jela ve stejných kolejích. Svět se mění v předchozím trendu pokračoval. Čekal bych trochu víc než téměř stále stejně rytmicky postavený doprovod.
Magdaléna Ochmanová a Ludmila Pavlová (Foto Renata Králová)
MAGDALÉNA OCHMANOVÁ (piano/klávesy, zpěv; Ludmila Pavlová – housle) na sebe prozradila, že studuje Akademii múzických umění v Praze, kde se věnuje oborům Hudební produkce a Klavír. V roce 2015 si prvně začala zapisovat básničky a různé nápady. Příjemným altem spustila Tupost, tupost. Hned byl znát profesionální hudební sokl. Možná bych zkrátil vyhrávky, ale dobrý, dost dobrý. Až divadelní projev a slušivý. Loďka zněla o něco rozverněji a hravěji, ale zase příjemná věc. Po kráse vína jela ve stejném duchu a Býti dámou obdobnou formou podaná vědoucí a moudrá rada a taky trochu zpověď. Moc mi to chutnalo. Umí.
Dřeváci ze Slaného (Foto Renata Králová)
DŘEVÁCI (Daniel Bednář – banjo, foukačka, zpěv; Antonín Knížek – kapelník, 12tistrunná kytara, zpěv; Jan Bašata – 6tistrunná kytara, zpěv; Michaela Pilařová – flétna, zpěv; Zdeněk Hasík – baskytara). První skladba Jen chvíli tě znám nasadila v bluegrassovém soundu, zpěvák si hloubkách sice nebyl moc jistý, ale dalo se to snést. Michaela Pilařová v písni Mrtvej brouk zpívala o vztahu k partnerovi. Na můj vkus však trochu až dost manýristicky. Škoda, její hlas má příjemnou barvu. Kolik týdnů spočítám je countrybálová čtverylka. Proč ne. Závěrečná Až se k nám láska vrátí měla krásnou myšlenku, jen byla mírně falešně podaná. Opět trvám na svém obvyklém doporučení „Milí muzikanti, používejte své „trestné poslechy!!! Sami uslyšíte.“
František Konvalinka z Unhoště (Foto Renata Králová)
FRANTIŠEK KONVALINKA o sobě napsal: „Zpívám snad od narození, babička vzpomíná, jak jsem se naučil mluvit a chodit a běhal jsem kolem stanu s pálkou na pinpong a opakoval: „Já už jdu.“ Na kytaru někdy v 15 letech začal balit holky, protože byl nesmělý. Prý to pomáhalo a vydrželo mu to dodnes. Po naučení 4 akordů se vydal na Dětskou Portu do Děčína a získal tam čestné uznání. Mimo zpěvu a hraní na kytaru ho baví improvizace, divadlo a dělá klauna v kladenské nemocnici. Také moderuje.“ První skladba Zase bude líp i následující Pomotaný jsou pocitovky. Nepřekotily mně, ale ani neurazily. Hydrometeorologická sepsaná na předem daná slova. Inu, je to na ní znát. Rýmy trochu pajdají a jsou dost kostrbaté. To ty první dvě byly, myslím, o dost lepší. Finálovka Pupek nevybočila z dosud předvedeného. Sorry, tohle není můj šálek kávy.
Monopól z Brna, obvykle trio, někdy kvartet, tentokrát duo (Foto Renata Králová)
MONOPÓL (Pavel Jim Macháček kytara, voc.; Tomáš Lipo Martiník mandolína, voc.). Uskupení se podle nich dalo dohromady koncem roku 2017 na popud Jima. Ten se v soutěži Kytary.cz ucházel o novou kytaru s vlastním songem. Kytaru si sice neodvezl, ale píseň zůstala. A protože ji v kapelách kvůli žánrové odlišnosti nevyužil, rozhodl se najít si parťáky a začít akusticky. Přidává se k němu Šimi na basu, který mimo jiné hrál v Karsimě (Karel Simandl – zakládající člen Carety) a teď hraje kapelou Cech. Trojici doplňuje Lipo, mandolíňák působící v kapele Hajcman, hrající méně známé hity Kapitána Kida. Monopól buduje mírným tempem vlastní repertoár od nuly a prolíná akustické styly, vycházející z trampské písně, folku, blues a dalších žánrů. Rádi by publikum oslovili muzikou, která snad nebude plytká a donutí občas posluchače zastavit se a ukusovat text po kouscích jako desert a ne jej zhltnout jak chlebíček na stojáka v lahůdkářství. Asfaltová nezapřela trampské podhoubí. Dost dobré. Navíc je mi sympatické, když se někde objeví geologický, či hornický termín, jako v názvu výše zmíněné kapely Hajcman, ve které Lipo taky působí. Mimochodem, ví-li ctěný čtenář co je to hajcman? Prázdná místa je taky trampírna a vůbec ne špatná. Slepota mi až tolik nechutnala a navíc byl zpěv v hlubších partiích docela mimo. Závěrečná Autobus 142, už mi zase zněla líp. Příběh z Aljašky mi chutnal o dost víc. Jo, tenhle sound jim sluší. Solidní.
Eva Blondýna Suková z Rakovníka a naši moderatizátoři (Foto Renata Králová)
BLONDÝNA už je zavedená značka. Alespoň pro mě. A to jak se projevuje je mi příjemné. Jako většinou zahájila básničkou a pak následoval Antiprotestsong. Neslyšel jsem ho prvně. A dobrý. Jo, takhle by se asi projevoval „správný konzument“. Po ránu je písní o alkoholu. Tohle se ale dá brát i jako protestsong a ne zlý. Pánská aneb zbytečné otázky v partnerských vztazích konstatuje, že na řadu dotazů „křehkého pohlaví“ je pitomost odpovídat. A je to podle mých zkušeností fakt. Modrý trolejbus je věc, která mi chutná od prvního poslechu. Nezklamala, potěšila. Umí.
Pavel Pokorný z Třebíče (Foto Renata Králová)
Prvním letošním hostem byl PAVEL POKORNÝ. Jeho působení v dřevních ročnících Notování, tehdy ještě opravdu „pod Vyšehradem“ jsem v té době nějak nezaznamenal, ale hned první písničkou mně teď zaujal. Dost dobré. Celé jeho vystoupení bylo dobré. Protože jsem víc ho poslouchal, než glosoval a zapisoval si postřehy, konstatuju jen, že se mi to moc líbilo. Zajděte si někdy na jeho vystoupení. Neprohloupíte.
Howgh. Balík
Miloš Keller (Foto Renata Králová)
Redakční poznámka:
Zatím co tuto reportáž napsal Petr Balík Vohnout (viz foto Renaty Králové v záhlaví textu), vytvořil publicista a moderátor Country Rádia Miloš Keller alternativní reportáž nadepsanou Lednové Notování, kterou si můžete přečíst zde.
